až do dneška by mě fakt nikdy nenapadlo, že se odhodlám k ušití tašky... pokud nepočítám jako tašku ty pytlíčky se šňůrkou... :-)
situace u nás doma - junior je nemocnej - v pondělí opět testoval moje řidičský schopnosti, když jsme ve dvě ráno vyjížděli směr ORL (už jsme tam asi dlouho nebyli...) ouška mu naštěstí nepíchali, ale i tak jsme měli bezesnou a hlavně bezspánkovou noc... každopádně druhý den ráno byl na rozdíl ode mě jako rybička...
já čekám na podklady k práci (a když sedím u compu, očima vzadu na hlavě občas sleduju, co zase "nemocný" Jarinek provádí za škody...)
dneska dorazila Marina - už nějak ráno...
abych se probrala po vyexpedování Kačenky do školy, uvařila jsem si kafe a prolistovala si časopis... pěkný věci... tak jsem to odložila a šla se podívat, kolik mám těch podkladů k práci... NIC... tak nic - nádobí, pračka, rozházený hračky atd... pak jsem zase viděla na stole Marinu - a nakoukla jsem znova... to už mi začalo vrtat hlavou, že kulatá kabelečka a puntíky, to by bylo něco pro Kačku... červeno-bílá... (růžovou by hned ušmudlala...) junior se dožadoval pohádky, tak jsem neprotestovala, zapla dvd a šla vytahat látky...
a jak jsem začala, tak jsem hned skončila, páč JÁ - SYSEL prostě neměla zip... ani červenej, ani bílej... jedině černej... no a to už mi v hlavě letěla ta moje klasická kombinace barev a Kačky fotka na kabelce...
pak už to šlo celkem rychle - junior se taky těšil, že budem šít Kačence dárek a pomáhal... kreslil křídama (bohužel na podlahu - krásně se to rozšlapalo...) já zatím dělala, že nic nevidím a stříhala jsem... samozřejmě moje měření přiměřeně, přiměřeně - základem byl rozměr talíře a pak se "to nějak dopočítá"...
Než jsem dostříhala, začal mě junior bombardovat křídama a asi jsem neprojevila dostatečné nadšení nad jeho podlahovým dílem zkázy, tak se začal vztekat...
Když jsem mrkla do compu a opět žádný podklady z práce, tak jsem si řekla, že bych tu tašku teda mohla ušít, až uvařím oběd a dám Jarinka spát...
Jen slyšel o spaní, vrhnul se na mě s mečem a že spát nebude, páč je "uytíš" a ty nespěj... a nutně "počebuje heumu"... tak vyfasoval helmu a "mečoval"... to nešlo nefotit...
Pak ještě "pomáhal", když vyřešil absenci "sněhu" v naší kuchyni - křídy už byly zlikvidovaný, tak se po podleze válel natrhanej vatelín... ještěže mi nerozcupoval ty díly připravené k šití...
Pak teda fofrem uvařit těstoviny a špenát, mezitím dostříhat vlizelín, vyřídit nějakou korespondenci a uspat rytíře... Když jsem se probrala s otiskem Kačenčinýho polštáře na tváři, bylo jasný, že to nestihnu, než se tata vrátí domů z práce... To zas bude keců.... No jasně, bylo.... :-))
Šmarjá, co to zase šiješ???? To furt tady něco musíš mít vykrámovaný???
JO, TOHLE MUSÍM!!!!!!!
No nebyl ani trochu nadšenej, asi neměl svůj den a zítra jede s boxerama na zápas, tak je nervní a tím pádem by mu určitě vadilo cokoliv... Nenechala jsem se teda vytočit a dál jsem pokračovala - teda byl to fofr, co vám budu povídat - potřebovala jsem totiž ještě odvézt babičce věci na lyže a pak už zase vyzvednout Kačku u kamarádky... A než jsem odjela, tak samozřejmě přišly nějaký podklady k práci, že... Ale jakž takž jsem kabelku spáchala (zatím teda nemá uvnitř začištěný švy, ale to stihnu v pondělí dopoledne snad) a už se těším, co na ni pak Kačka řekne... No vlastně nevím, jestli se mám těšit - asi uslyším A PROČ NENÍ RŮŽOVÁ???????
dílo malého výtvarníka...
no a tady náš BAJAJA... :-)
mamííí, sněžíííííí :-)
tohle dítě přece NIKDY nemůže zlobit, že... :-)