Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nějak se ty letošní prázdniny vyznačujou zvláštníma příhodama... a nevím, jestli jsou veselý...
po naší vodácké příhodě s cvaknutím u čističky následoval týden “zažívacích problémů” - velmi jemně nazváno... Kačka měla pak ještě 3 týdny nafouknutý bříško a asi jí nebylo nic moc... Do toho nám spadla ta kuchyň (stále ještě není přidělaná...) Já se přesto snažím pilně pracovat - z rozjetýho vlaku už bych teď stejně nemohla vystoupit, nikdo jinej tu práci místo mě nedokončí, anžto jsem pro obě redakce jediný grafik, takže od počítače odbíhám prát a věšet prádlo, vařit (pokud nevaří Kryštof), přehazovat Kačce dvd s pohádkama a utírat jí zadek... :-)

události posledních týdnů napíšu popořadě... že budu pracovně vytížená, jsem hlásila celé rodince hooodně dopředu - uzávěrky časáků se pjekně sešly a termíny do tisku mám 13, 20 a 25.8. a že se klasicky všechno předělává na poslední chvíli a přidávaj se stránky a dělá se inzerce - no to je normální...

naši měli 2 týdny dovolenou - jsme si mysleli, že se “zbavíme dětí” - no tak na ten první týden jeli se psem a známýma do Orlických hor a vraceli se později než sestra odjížděla do Barcelony - z čehož vyplývá co? Že jsem tu měla i synovce Vojtu... Čtvrtek 8.8. až neděle... Ale nutno přiznat, že děti byly moc fajn a dva dny je hlídal Kryštof, takže jsem fakt mohla v klidu pracovat... Pak si naši v pondělí ráno měli přijet pro děti, aby u nich měli aspoň týden prázdniny (Vojta se za týden definitivně má odstěhovat do Bruselu...) No tak z rána bylo půl jedenáctý, my s Kryštofem pak letěli na živnosťák řešit naše listy a já druhý den jela do Prahy na poslední náhledy před tiskem prvního časáku. Kryštof byl v práci a když jsem čekala na bus, akorát mě zdravili hasiči jedoucí od zásahu... To netušil, že na telefonu mám maminku, která doma ochořela střevní chřipkou a bála se, že nakazí Kačku (tu to drželo skoro 3 týdny a byla jak malej Somálec...) Takže večer z Prahy jsem letěla do Nera, že děda sbalí děti a odveze nás na Mělník... Děti v půl 9 už spaly... Tak děda vezl mě - no aspoň jsem v klidu pracovala asi do 2 do rána... Nakonec jsem si řekla, že Kačka snad nic nechytne a ve středu už mamce bylo líp... To jsme zase přišli o auto, anžto nám motor neprošel technickou, tak Kryštof lítal a zařizoval celej den novej motor...Večer volali naši, že je Kačka v pohodě. Za půl hodiny, že má horečku 38,5.... Tak jsem jako správná matka krkatá řekla, ať si ji nechaj, že nemáme auto a kdyby v noci museli na pohotovost, tak ať ji odvezou... Samo, že kdyby měla záchvaty stesku po mamince, tak bych to asi nějak řešila, ale u babičky se děti chovají vždycky líp, že... :-) Tak ji přivezli ve čtvrtek po obědě... V noci dostala 38,7... Tak jsem nespala a chladila (Kryštof šel ráno do práce, tak musel bejt vyspalej, že...)
Ráno pršelo a my s Kačkou bez auta vyrazili k naší doktorce - není to moc daleko... Jenže má dovolenou a zastupuje ji jiná, ale tu jsme akorát minuli a tak jsme pokračovaly v cestě na sídliště do její ordinace... Tam jsem zjistila, že ordinuje za 3/4 hodiny... No tak jsme šly koupit něco k snídani a navštívit sekáč - tam Kačka zapomněla, že jí neco je - koupila jsem jí úchylný fialový šaty za dvacku - no lepší než paralen... :-) U doktorky hysterie s odběrem krve a výsledkem jsou antibiotika... Tím se mi definitivně rozplynula poslední naděje na sobotní odjezd drahoušků na apaluchu, na což se těším celý rok!!!!!!!! Když jsme v poledne dorazily domů, už mi 2x volali kvůli různým inzercím (chudák nějakej podplukovník z univerzity obrany to schytal za všechny, že si vymejšlí, když mám nemocný dítě, který neodjede na dovolenou a budu ho mít na krku celej tejden...) A aby toho nebylo málo, v půl třetí si Kačka vzpomněla, že jí bolí ucho - to už jsem si myslela, že mě fakt mrskne - pátek odpoledne, chčije a chčije, já nervy v kýblu a letět s ní na píchání ucha... Samozřejmě jsem volala tatínkovi do práce, ale nemohl přijet, bylo jich tam málo... Si řikám, že se vždycky věci se.ou, když je v práci... No naštěstí jsme ucho na telefonickou radu paní doktorky zahnali obkladem a pak už to bylo lepší... V pohotovosti už byl i strejda soused Pája, kdyby nás musel někam odvézt... No a v sobotu si Kryštof pěkně vybalil tašku a Kačka už byla v pohodě, jak jinak... Ale s antibiotikama nikam jet nemůže - tak si Kryštof dovolenou zrušil a Kačenka tady prudí mě... :-)

A aby to našemu chlupáčkovi nebylo líto, začal kulhat... Když jsem v pondělí letěla na poštu, vzala jsem to kolem veteriny a přinesla mu taky nějaký pilulky, aby nezáviděl... Už jsem musela poprosit sousedku, aby tu chvilku s Kačkou byla, protože bych mohla být za tělesné tresty odsouzená na mnoho měsíců... :-)

S uzávěrkama se to samozřejmě táhne, doteď čekám na odpověď z tiskárny kvůli jedné stránce... Doma bylo dusno, že jsem věčně u compu a dělám (co na tom, že k tomu hlídám nemocnou Kačku, vyřizuju objednávky oken, aby nám je co nejdřív přijeli udělat - abysme se nenudili, tak v říjnu opět rozboucháme barák a v přízemí budem dávat nový okna a brousit podlahu... Krom toho si Kryštof vzpomněl, že nutně musíme udělat do zimy zahradní domek na nářadí a kola - a kdo dělá plánky a rozpočty a výpočty? no zkuste hádat, že... Ale jinak mám pořád na talíři, že od compu nezvednu zadek...) Že jsem na tenhle celý týden měla naprosto jiné plány nikoho nezajímá... Ne že bych měla na každý večer zajištěnou nějakou pařbu, ale těšila jsem se, že budu mít klid a žádnou kontrolu, co právě dělám...

Zítra jdem na kontrolu k paní doktorce, Kačka mi dokonce slíbila, že kdyby jí náhodou brali krev, tak nebude do doktorky a sestřičky kopat ani bouchat pěstičkama... Úplatkem by jí za to měly být nové bačkůrky do školky - dneska se dokonce spletla a pravila, že se do školky docela těší - jinak tvrdí, že nikam nepůjde... Ale bude muset, beruška malá, už to potřebuje jako sůl a já taky... Přece jen jí v říjnu budou 4 roky a už to doma spolu prostě nemůžem vydržet... Na jednu stranu je mi to líto, ale na druhou stranu už se těším, že se snad doma budem trochu líp snášet...

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA