Jdi na obsah Jdi na menu
 



Tak jsme denska s Kačkou vyrazily do školky samy... Vzhledem ke vzdálenosti není radno vláčet dítě po ránu pěšky - i sama se sebou bych měla co dělat - a vzhledem k mým řidičským schopnostem není radno ani jezdit autem, protože bych tam opravdu nezaparkovala... Tak jsme vyrazily na autobus... Pěšky nám to do školky trvá cca 25 minut... Když jsme na autobusový zastávce seděly už 15 minut, začala jsem pátrat, jaktože žádný autobus ještě nejel - podle jízdního řádu by měl jezdit jeden za druhým... No nevypátrala jsem nic - jak říkám, po ránu ani já moc nefunguju - a naštěstí něco zastavilo a odvezlo nás na zastávku blízko školky...
V busu Kačenka nahlas recitovala básně z vlastní tvorby a bavila všechny 4 cestující... až ke školce mi tvrdila, jak se tam těší... Za vratama už si tak jistá nebyla a v šatně bylo vidět, že by nejradši šla se mnou zase domů... No ale šoupla jsem ji mezi děti a než začala fňukat, zbaběle jsem zdrhla...
A pak jsem jen nakoukla, jestli béká nebo ne - ale kupodivu tam už začala organizovat jiné holčičky při nakupování...
Doma jsem pak v klidu zasedla k práci a když se blížila jedenáctá, zjistila jsem, že vlastně mám hlad jako vlk... Jenže pak už se blížila půl dvanáctá a já musela do dvanácti vyzvednout Kačku. Tak jsem se hladová vydala na cestu do školky - tentokrát pěšky, venku je krásně, našla jsem zase novou zkratku - výhoda vzdálené školky - člověk pořád bloudí uličkama a polníma cestama a nachází pěkný místa... Ne že bych nebloudila i na sídlišti, ale tady je přece jen to bloudění příjemnější :-) No a když jsem přišla do školky, dětičky ještě jedly... Teprv polívku!!!!! Tak jsem se schovala v šatně, aby mě treperka neviděla a v klidu se aspoň trochu najedla...
A že jim to trvalo...
A mě v břiše kručelo hlady... Však byly vyslyšeny moje modlitby a Kačka pak dostala s sebou odpolední svačinku - jen co jsme byly za rohem, už jsem jí to ujídala... :-) A jak tak sedím
v té šatně a čtu na jídelníčku, co mají dobrého, do ticha se ozval pronikavý hlásek oznamující všem - jéje, já jsem se pokecala - paní učitelko podívejte se... Ano, byla to Kačenka... :-)) Pak se pokecla ještě haluškama se zelím a moc jich nesnědla... Co by za ně matka šmírující za oknem v tu chvíli dala... Ale i oběd jednou musel skončit a my se vydaly pěšky domů... Ještě než jsem Kačce snědla tu svačinu, pravila, že jí bolí nožičky - tak jsem ji v dobré víře chtěla motivovat,
že cestou koupíme džus... Vyložila si to po svém, poskočila radostí a pravila, že se teda do
hospody už moc těší... A fakt cupitala až k hospodě - tak to už jsme tam musely jít... Je to
podnik, kde výborně vařej, na obědy se tam sjíždí spousta lidí - v montérkách i v kvádru - ale dost se tam kouří... Tak jsem mezi dveřma asi vypadala jako exot - ženská s dítětem... No tak jsme si daly svíčkovou a pivo - Kačka teda ten džus a zdárně mi ujídala knedlíky a opět halekala na celou hospodu - až se chlapíci pochechtávali... a aby toho nebylo málo, potkali jsme se tam s několika známýma - nevím proč, ale všichni se ptali, kde je Kryštof a Kačenka svědomitě hlásila, že je přece v práci a my jdeme ze školky... :-)))
No tak někdo má cestou ze školky supermarket, někdo hospodu - viď teta... Jsem zvědavá, koho ta školka vyjde dráž... ;-)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA