Asi někde dělám chybu... prosinec 2011
a nebo je to úplně normální a všude stejný (jen to nevidím...) :-))
Včera večer - nařizuju budík o hodinu pozdějc (no herdek hned to musím zase vrátit na normální čas...) - naše škola stávkovala, tak se děti měly dostavit až na devátou... Já naprosto nevýchovně měla radost, že si přispíme... :-)
Ráno - 6.30!!!! - Kačenka mi přijde nahlásit, že Jarouš je vzhůru a volá „mokrý, mokrý...“
Velice neochotně teda lezu z postele a vyzvídám, jestli se junior počůral i skrz plenku...
Néééééé.....
Tak jsi vylil čaj???
Joooooooo :-)
No už vidím, odkud ten čaj byl - průtokáčem protekl až na matraci - mokrý pyžamo Jarinek neukecal...
Beru teda oba k sobě do postele, kde už samozřejmě nikdo z nás nespí (i když já bych se nechala přemluvit hned...)
V půl devátý je venku hnusně, že by psa nevyhnal, no my teda jdem do školy (napadlo mě, že bych jim taky napsala na papírek, že teda tentokrát stávkuju já a nikam nejdu - ale to už by bylo moc nevýchovný...)
Doma pak klasický kolečko - myčka, pračka sušička - mezitím opravit inzeráty a poslat mailem...
Abych nebyla jen housewife a workoholik, dávám juniorovi modelínu... Za chvíli je krásně nožem rozmazaná na podlaze... Holt jsem ty dva inzeráty měla nechat asi na pozdějc...
Tak si chvíli modelujeme... Modelína už není jen na zemi - je úplně všude...
Dávám si modelovací pauzu, vytahuju prádlo z pračky, Jarouš má mezitím čůrpauzu... šikula - sám si dojde na nočník... No sice ve stoje, takže je to po půlce kuchyně, ale chválím a vytírám podlahu...
Rychle posílám další soubory - a než se otočím, Jarouš vylil obsah nočníku na kanape... A na sebe...
No co, pračka je prázdná, tak aby taky neměla prostoje, sundavám potah z kanape, svlíkám Jarouška a cpu to do pračky...
Jaroušek si vyžádal plínku, že bude vytvářet hodnoty silnějšího kalibru... Je to síla... V koupelně ho svlíkám a díky kolegovi Alzheimerovi nemám po ruce vlhčený ubrousky... A že jsou teda potřeba... Postavím juniora do stabilizovaného postoje, čertem pohrozím, aby se ani nehnul - no a než se vrátím, je jeho výkon na ruce, vaně i tričku... K čertu...
Junior je nakonec očištěn, tričko z nejhoršího růčo vypráno a pak přidáno do pračky...
Uklízím modelínu, mezitím jsou do všech koutů vysypány pastelky... No pastelky... dvoucentimetrové kousky voskovek - si to panáček vždycky tak přesně naláme - asi aby měl dostatek materiálu...
K obědu jsou zbytky od včerejška, naivně si myslím, že kaše není nijak nebezpečná... Ale jako náhražka modelíny se osvědčila - jsem si chtěla zkontrolovat pracovní maily a dobře mi tak...
Nevadí, až usne, tak s tou prací pohnu...
Kdo si tipuje, že neusnul, má pravdu..... :-))
Odpoledne jsem odjela do kanceláře s tím, že budu pak ještě dělat i do noci doma na notasu... A nebudu... V kanclu jsem zapomněla kabel a baterka už mi dochází... :-)