Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alternativní léčba (březen 2013)

jojojo, na každýho jednou dojde... tak jsem se chechtala všem, co po vyčerpávajícícm sportovním víkendu ulehli do peřin s rýmičkou a horečkama... až na moji maličkost, přece se já nebudu válet doma v posteli, když mám pořád tolik práce, že... a tak jsem si frajerka nedala pozor, zapomněla jsem, že neoplývám sportovním nadáním a v za mrazivého počasí jsem podala vyčerpávající běžecký výkon, když mi ujížděla tramvaj... no dobře mi tak, už si to asi zapamatuju a ani neposkočím...

každopádně mi choroba samozřejmě přišla naprosto nevhod - jak taky jinak - z práce jsem se dotáhla domů silou vůle - žádný běhání - to ani náhodou, ale i prostá chůze mi dělala obr problém a doma jsem se musela v předsíni rozdejchat, než na mě nastoupí dětičky... ty se nestačily divit, že maminka nemluví, to je pro ně absolutně nepředstavitelná situace...

nalila jsem do sebe čaj, sbalila peřinu a šla chcípnout do obýváku na kanape - aby to ode mě ještě nechytli... když mi asi po hodině trochu otrnulo - zbytek baráku se uložil ke spánku - zapla jsem notenbook... Na fejsbůku jsem se potkala se ségrou, tak jsem si hned postěžovala a zachudácela, že nejspíš nebudu moc jít v sobotu na ochutnávku vína, kam jsem se tolik těšila... No a dostalo se mi rady, že mi jistojistě pomůže pobyt v páře a abych se přestěhovala na nějakou dobu do koupelny, kde si můžu udělat parní saunu... Tak to není nic proti ničemu, že... Rozhodně to člověku neublíží... Popadla jsem varnou konvici a šla „pářit“... Jenže jsme měly ještě rozkecáno - teda spíš rozepsáno o našich divokých snech, když nám bylo nedobře - s odstupem času se tomu člověk tak chechtal, až jsem si kolikrát myslela, že už se snad nenadechnu... Tak jsem z koupelny, kde jsem se snažila vytvořit nějakou tu páru, odbíhala do pokoje k notenbooku - čímž se ta pára samozřejmě většinou vyvětrala... Ležíc u compu na kanapi jsem si nekolikrát uvědomila, že vlastně konvice v koupelně vaří vodu nadarmo a já se tady tlemím a neléčím se... To by takhle dál nešlo... Našla jsem dokonce i sypaný heřmánek a vylepšila si ozdravný pobyt v koupelně - několik hrstí jsem nasypala do té vroucí vody v konvici... Člověk by neřekl, jak to rychle může vypěnit a přetéct... Heřmánek byl všude v koupelně... tak jsem to utřela, pochlubila se ségře, jaká jsem blondýna a během chvilky se mi to stalo znova... a to jsme tu konvici hlídala... :-) S heřmánkem končím teda... Abych tím ještě neucpala odpad, vylila jsem heřmánkový odvar z konvice do záchoda... takže od heřmánku už nebyla jen koupelna... Navíc mi nějak nedoteklo (asi tou horečkou samozřejmě), že ty čmrďky z heřmánku se jaksi usadí po celé varné konvici a nepůjdou potvory jen tak vypláchnout... vydrbala jsem konvici ze všech stran a pořád to tam bylo... sakra... to jestli si ráno drahý choť půjde vařit čaj, bude pěkně nadávat... no nezbylo než vzít ocet a pořádně konvici vyčistit od kamence a snad i od toho zatracenýho heřmánku... představa, že tam ten ocet zapomenu a drahý choť si z toho ráno zaleje čaj lomcovák, mi teda způsobila další záchvat dusivého smíchu..
Konvice je teda jako nová, cvičně si radši uvařím ještě čaj já - nic necejtím, tak mě případný odér octa nebo heřmánku fakt nerozhází... Zapnu tu potvoru a nic... Ticho... Kde já v půl dvanáctý seženu varnou konvici??? No nakonec naskočila, čaj mi uvařila - vylepšila jsem ho ještě citronem a moravskou slivovicí (prej na uvolnění a lepší dýchání - to jsem měla asi udělat hned... :-) byste nevěřili, jaký pěkný kouřový efekty udělá pomalé lití vychlazené slivovice do horkého čaje... mě to úplně okouzlilo, tak jsem fascinovaně hleděla a lila a lila... a dneska ráno nevim, jestli je to zápal plic nebo kocovina... K doktorovi půjdu, až vystřízlivím... :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA